03 | 12 | 2024

Historický vývoj obce Bozkova .

Jak a kdy vznikla ves Bozkov není známo. Nejstarší historický písemný doklad o existenci Bozkova je totiž v konfirmačních knihách z let 1354 až 1433. Zdejší osídlení souvisí s kolonizací horního Pojizeří, které mělo ve 12. století kulturní centrum v Mnichově Hradišti. V údolí Jizery a Kamenice se těžila železná ruda a tak zřejmě vznikla hornická osada Bedkovice, nyní zvaná Dolní Bozkov, lidově Podbozkov. Na ostrohu nad ohbím Vošmendy v místech zvaných "V Prutu" se traduje Hrádek, kde snad sídlili horní úředníci. V Bedkovicích se ruda v hutích a hamrech zpracovávala na surové železo, které se odváželo do Brodců - nyní Železný Brod . Vošmenda, která je poháněla se ještě v roce 1542 jmenovala Potok Gockrušný, hutníci a hamerníci ze Štýrska ji poněmčili na Waschemünde. Její voda ale také někdy přinesla záhubu. Tak se stalo i těm, kdo požívali její vody v roce 1832, kdy zde mnoho lidí onemocnělo cholerou a 19 jich zemřelo.
Koncem 15. století měli Bozkov páni z Waldsteina, kteří semilské a navarovské panství prodali v roce 1511 panu Svojanovskému z Bozkovic na Moravě. Později se majetek dostal r. 1542 prostestantskému bohatému rodu Smiřických ze Smiřic který jej držel až do konfiskace po bitvě na Bílé hoře. Roku 1623 připadly severní smiřické statky mocnému Albrechtu z Waldsteina, šiřiteli katolicismu, který po pěti letech postoupil semilské panství do zástavy Mikuláši svob. pánu Des Fours na Mont a Athienville, roku 1635 mu zmíněné statky byly odměnou dědičně ponechány za odhadní cenu a roku 1638 byl přijat mezi stavy české. Hraběcí rod Des Foursů, se stal se příznivcem bozkovského mariánského kultu a zasloužil se o jeho prohloubení, rozšíření a především zřízením nynějšího kostela.
Část obce Domáň (dříve Domany) je mladšího založení a vznikla rozdělením statku rodu Vraštilova na jesenském katastru, jehož polnosti zasahovali až k Domáňskému potoku. Bylo to mezi lety 1652 a 1770. Dnes zde najdeme celou řadu dosud poměrně zachovaných roubených chalup lidové architektury horského typu
O nezemědělském podnikáni svědčí některé staré zápisy. Tak roku 1542 se uvádí vápenice pode vsí Bozkovem (dnes Na vápenci ). Místní název Martínkova báň svědčí o sklářské výrobě. Z místních podniků stojí za zmínku zřízení slévárny ve Skalce, která ale prosperovala jen několik let, za připomenutí stojí místní cihelna . Pracovala několik desetiletí a ještě v roce 1946 se tu vyráběly cihly . Na místě této cihelny se dnes rozprostírá fotbalové hřiště s příznačným názvem Cihelné pole.
Bozkovské školství se počítá od roku 1749, kdy byla založena škola, v r. 1773 byla pro školu zakoupena chalupa a v roce 1776 byla postavena nová školní budova, která po adaptacích slouží dodnes. Součástí školního zařízení je i mateřská školka.
V době založení měl Bozkov 25 gruntů . Na obecní pastvině v Drahách si v tereziánské době začali stavět chaloupky baráčníci. A tak číslovací komise v roce 1770 očíslovala u Bozkově i Podbozkově celkem 91 domů. Po zrušení nevolnictví v roce 1781 nastal čilý stavební ruch, takže v roce 1830 měl Bozkov již 142 domů.
Je až k neuvěření, že za první republiky bylo v Bozkově 8 hostinců, 3 koloniály, 2 řezníci, 3 pekaři, 3 krejčí, 3 švadleny, 4 ševci, 2 truhláři, 2 kováři atd.. Obec byla povýšena na městys a měla svého policajta. Bylo zde loutkové divadlo, v sokolovně se pravidelné hrálo ochotnické divadlo, promítaly se filmy. Ve dvacátých letech bylo uváděno 10 až 12 divadelních her ročně.
Při sčítání v roce 1921 měla obec 1120 obyvatel, za okupace se sem přistěhovalo mnoho rodin z pohraničí, takže počet obyvatel se zvýšil o 300. Dnes bydlí v tomto hezkém podhorském koutě 560 obyvatel. ( čer )