24 | 08 | 2019

Další z pohledů do historie

Zajímavé věci se dočteme ve starých písemnostech. V krásném, ozdobnými iniciálami psaném kancionále od Josefa Dolenského z Bozkova najdeme i zmínku o těžbě a zpracování železné rudy v našem okolí. Následující text je volně upraven z češtiny té době poplatné :
V 1798. roce stavěly se hamry ( zařízení k úpravě surového železa ) pod Jesenným, v Engentále (dnešní Buhuňovsko) . Stavěl je nějaký Loubal, rozený z Hamrsstatu, který v roce 1799 poprvé zapálil pec . Za ženu měl Pepku, vdovu od živého muže Hory . S Frýdlantskými pány měl uzavřený kontrakt na dřevo na dobu 30. let . V roce 1805 nešlo nic na odbyt, lidi neměl z čeho vyplácet a tak šel peníze někam hledat . V té době mu Pepka kontrakt ukradla, prodala a utekla do Vrchlabí za jiným . Když se vrátil a uslyšel tuto novinu, prodal hutě baronu Degmovu. Dále se ještě jednou změnil majitel až nakonec hutě vlastnil Karel, „kníže z Rohanů„.
Neštěstí nechodí jen po horách, také oblast kolem Kamenice byla postižena živelnou katastrofou . Opět cituji z výše uvedeného kancionálu :
1.srpna roku 1858 začalo pršet, tady málo, v horách ale , jmenovitě okolo Hejnic , snad se musel mrak utrhnout tak, že se zvedla voda, obzvláště Kamenice, že byla o deset loket větší než obyčejně bývá . 2.srpna plnou vodou šlo dříví drobné, klády a trámy as 30 až 40 loket dlouhé, prkna, fošny, šindele, ba i půlky stavení . Lávky všecky vzalo, mosty také všechny mimo Návarovskýho . Voda nesla taky od fabriky žoky bavlny 400 až 500 liber těžké ( libra = 0,5 kg ), balíky sukna, kočáry vozy a o co zavadila vše vzala .V Engentále vzala most, jez a stodolu, dvě zahrady, jenž velké peníze koštovaly, vylomila štěpy ( mladé ovocné stromky ) a vše zanesla kamením .V hamru vystoupila voda na 5 loket, zde byla kostne ( vana, nádoba ) a v ní pět centů železa, ta plavala jako tříska po vodě . Do panských domů také tekla voda, když se stěhovali chodili po forhauze ( přístavek k domu) vodou po pás. Dobytek musel také pryč, neboť voda byla nad žlaby.
Písmák se dále zmiňuje i o okolí, kde ničivý živel napáchal škody : „Také jinde nadělala voda mnoho škody . V Krinwaldě měly mandl, železné 5.centové drakslované válce tak, že celá mašina vážila 35 centů a tu nesla voda až do Regnowky. V Tonwaldu ( Tanvald ) nadělalo škody na 100 000 stříbra a na Swarově ( Svárov ) ještě víc . V Liberci vzalo 8 domů a moc se jich později sesypalo . Nejvíce škody nadělalo továrníku Libykowy ( Liebig ) na párkrát sto tisíc a ještě měl přijít o život „ .
Jak vidíte, i tenkrát měli naši předci starosti s velkou vodou . Voda jim dobře sloužila k pohonu hamrů a továren, ale když ji bylo hodně stávala se obávaným živlem .